Je to skutečně jednoduché!
Bojují spolu 2 strany: Světlá a Temná. Světlá nosí bílou. Temná nosí černou. A pro ty co tomu nerozumí, přece máme růžovou stuhu.
Bojují spolu 2 strany: Světlá a Temná. Světlá nosí bílou. Temná nosí černou. A pro ty co tomu nerozumí, přece máme růžovou stuhu.
...ten hráč v černém bojuje, bok po boku se zeleným a modrým?
Máme tady krásné přiklady modrého a zeleného kostýmu. Ano, i s těmi maskáči:
které jsou ze své podstaty nerušivý vzor a takto překryté na první pohled neurazí.
Modrému není co vytknout. Ono tedy není moc vidět, ale to co vidět je, tak rozhodně stojí za to.
A pak tady máme toho třetího. Nevím proč jede za Světlou.
Nevím proč byl vpuštěn do hry.
Ale bolí to. Je to jako pěst na oko, ale horší.
Je to bitva (tedy alespoň se to píše na stránkách). Jde tam tedy o boj. A abych s někým mohl bojovat, musím ho poznat, ideálně na první pohled. Jinak je to tzv. “detektivní bitva” , kde primárním cílem hry je zjistit, kdo vlastně bojuje na které straně. Uznávám, že nápad je to zajímavý, ovšem ne příliš zábavný - spíše frustrující.
K straně, k národu nebo k jednotce. Je jedno v jakém měřítku se akce odehrává,
ale je přece skvělé někam patřit, být součástí něčeho většího.
A stát bok po boku se svými bratry a čelit společnému nepříteli.
“Proč můj bratr ve zbrani vypadá stejně jako ti, proti kterým bojujeme?”
O důležitosti rozeznatelnosti se všeobevně ví, ale i přesto ji někteří lidé podceňují. Říkají si různé odůvodnění proč se jim nic nestane: “jen na tuhle jednu bitvu”, “je to kousek a znám orgy” nebo “já bojuji opatrně”. Ale stát se to může každému, a důsledky jsou tragické! Nezáleží na tom jak malá bitva je, ani na kolika takových akcích jste už byli. Nestojí to za to! Raději se omluvte, že dnes do bitvy přijdete pozdě, a řádně si opravte kostým.